|
|
Vliv cvičení jógy na subjektivně vnímaný zdravotní stav
Schneibergová, Barbora ; Novotná, Klára (vedoucí práce) ; Šonská, Kristýna (oponent)
Tato výzkumná bakalářská práce se zaměřuje na vliv jógy na subjektivně vnímaný zdravotní stav cvičenců. V teoretické části je stručně popsaný systém jógy, včetně její historie, nejčastěji praktikovaných stylů a jednotlivých stupňů jógy. Teoretická část rovněž obsahuje popis účinků jógy na organismus zdravých jedinců, ale také její využití u různých diagnóz. Dále jsem se zaměřila na rizika praktikování jógy včetně rozličných zranění či bolestí. Stručně jsem popsala možnost využití jógy ve fyzioterapii a doporučení pro praktikování jógy z pohledu fyzioterapeuta. V praktické části jsem zpracovala výsledky dotazníkového šetření. Efekt praktikování jógy na zdravotní stav byl popsán jako pozitivní, pokud však je tento přístup správně zvolen a dostatečně individuální. Pokud jsou tato doporučení dodržena a jóga je praktikována pod kvalifikovaným dozorem nebo po řádném zaučení, nemusí u cvičenců dojít k žádným nežádoucím účinkům.
|
|
|
Ovlivnění bolestivé menstruace za pomoci fyzioterapie
VACKOVÁ, Zuzana
Tématem této práce je ovlivnění bolestivé menstruace za pomoci fyzioterapie. Cílem této práce bylo zmapovat, jaké fyzioterapeutické metody může žena využít při obtížích s bolestivou menstruací, které může praktikovat v domácím prostředí. Dalším cílem bylo zmapovat, jaký vliv mají tyto metody na svaly pánevního dna. Výzkumná otázka je zaměřena na subjektivní vnímání terapie ze strany pacientek. I přesto, že cílem této práce je zmapovat fyzioterapeutické metody, jež mohou ženy aplikovat v domácím prostředí, jsou v práci zahrnuty pro úplnost i metody fyzikální terapie, které se bez specializovaného vybavení neobejdou. Metod, jež mohou mít vliv na bolesti během menstruace, je v oboru fyzioterapie, a nejen v něm, mnoho. V práci nejsou popsány absolutně všechny možné přístupy, ale pouze ty, které jsou z mého pohledu nejvíce využívané. Všechny terapeutické zákroky, které by žena chtěla zahrnout do svého aktivního života, by vždy měla konzultovat s odborníkem, který jí vysvětlí účinek dané terapie, zaškolí ji ve správném provádění a upozorní na případné chyby, kterým by se při cvičení měla vyhnout. Část práce je také zaměřená na metody, jež přímo s fyzioterapií nesouvisejí, ale mohou být jejím kvalitním doplňkem při řešení problémů s bolestivou menstruací. Pro výzkumnou část práce byly vybrány tři mladé ženy, které trpí dlouhodobě menstruačními bolestmi. Na začátku výzkumu užívaly všechny hormonální antikoncepci. Podrobné anamnestické údaje byly získány přímým rozhovorem a na základě polostrukturovaného rozhovoru. Při prvním setkání byl vytvořen kineziologický rozbor, kdy byly probandky vyšetřeny a byla s nimi zahájena terapie. Následovalo deset kontrolních vyšetření. Při každé kontrole byla zkontrolována cvičební jednotka a opraveny případné chyby. Při každé terapii byl s probandkami veden rozhovor o tom, jak se jim cvičí a zda jim některé cviky nedělají problémy, případně nepůsobí bolesti apod. Pro terapii této skupiny žen byla zvolena sestava cviků, která obsahovala prvky z metody Ludmily Mojžíšové, dynamické neuromuskulární stabilizace a spirální dynamiky. Během výzkumu probandky P1 a P3 poměrně dobře reagovaly na nastavenou terapii. Lze u nich pozorovat výrazný ústup obtíží a také celkovou pohodu během kontrolních setkání. U probandky P2, která byla vždy celkově v tenzi a dle jejích slov "ve stresu hlavně ze školy" nedocházelo k tak výrazným pokrokům, jako u zbylých dvou žen. Můžeme tedy, i na takto malém vzorku pozorovat, že psychika má na účinek terapie jistý vliv. Fyzickou a duševní stránku svých pacientů bychom tedy neměli oddělovat, ale naopak se je snažit propojit a harmonizovat.
|
|
|
Pevné objetí podle Prekopové v sociální práci
PROCHÁZKOVÁ, Radka
Bakalářská práce s názvem "Pevné objetí podle Prekopové v sociální práci" se věnuje tématu, které je dle mého názoru velice aktuální a zajímavé, pro některé dalo by se říci i trochu kontroverzní. O to zajímavější bylo na této práci pracovat a v praktické části zmapovat, jak na tuto metodu pohlížejí sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách v pobytových zařízeních, jež poskytují sociální služby dle Zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách v Jihočeském kraji. První část práce, teoretická, je zaměřena na historický vývoj této metody, ačkoli se jedná o metodu poměrně mladou, vymezení postavení Terapie pevným objetím podle Prekopové (dále jen TPO) v psychoterapii, kde je zařazována mezi alternativní, potenciálně nebezpečné či problematické přístupy v psychoterapii, pojmům, které s TPO úzce souvisejí, jelikož se jedná o terapii, jejíž úkolem je obnova lásky a vazby mezi účastníky terapie, definici, základním cílům, formám a kontraindikacím terapie, tomu, jak je veden výcvik terapeutů a etickému kodexu. Dále je zde popsán současný stav v ČR a vztah této metody k sociální práci. Poslední podkapitola je věnována pobytovým zařízením sociálních služeb tak, jak jsou definována v Zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, jelikož praktická část této práce je zaměřena na sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách v pobytových zařízeních poskytujících sociální služby dle Zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách v Jihočeském kraji. Pro zpracování praktické části jsem si určila dva dílčí cíle. První dílčí cíl, kterým bylo zjistit, zda sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách v pobytových zařízeních znají TPO. Jako druhý dílčí cíl jsem zjišťovala, zda se TPO využívá při práci s klienty v některém pobytovém zařízení v Jihočeském kraji. Na základě těchto dílčích cílů jsem stanovila 2 hypotézy. První hypotézu: "Metoda pevného objetí není v Jihočeském kraji v zařízeních sociálních služeb rozšířena." A druhou hypotézu: "Pracovníci v sociálních službách a sociální pracovníci podle Zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách v Jihočeském kraji nejsou dostatečně informováni o možnosti využití Terapie pevného objetí podle Prekopové." Data pro výzkum jsem získala pomocí kvantitativního výzkumu, který byl realizován dotazníkovým šetřením. Dotazník obsahoval celkem 22 otázek. 19 uzavřených, 1 polootevřenou a 2 otevřené (viz příloha č. 3). Výběrový soubor tvořili sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách v pobytových zařízeních poskytujících sociální služby dle Zákona č.108/2006 Sb. o sociálních službách v Jihočeském kraji. Zařízení jsem si vyhledala pomocí Registru poskytovatelů sociálních služeb, který spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Výzkum byl rozdělen na dvě fáze. V první fázi jsem si z celkového počtu 72 organizací a zařízení vybrala 12 pro předvýzkum, následně jsem oslovila zbývajících 60. Příslib vyplnění dotazníků jsem dostala od 50 organizací a zařízení. Celkem jsem rozdala 250 dotazníků, které jsem v zařízeních ponechala 1-2 týdny a poté je opět osobně vyzvedla. Vyplněných dotazníků se mi vrátilo 238. Z těchto bylo 12 dotazníků vyřazeno pro neúplné nebo chybné vyplnění. Data pro výzkum tedy byla zpracována z 226 dotazníků. K vyhodnocení získaných dat jsem využila analýzu kategoriálních dat a statistické zpracování pomocí třídění druhého stupně. Hodnověrnost hypotéz byla testována chí kvadrát testem. Data z dotazníkového šetření jsou prezentována v grafech a tabulkách a následně rozpracována v části práce Diskuze. První hypotéza: "Metoda pevného objetí není v Jihočeském kraji v zařízeních sociálních služeb rozšířena." byla potvrzena a druhá hypotéza: "Pracovníci v sociálních službách a sociální pracovníci podle Zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách v Jihočeském kraji nejsou dostatečně informováni o možnosti využití terapie pevného objetí podle Prekopové." byla vyvrácena.
|
|
|
INFORMOVANOST LAICKÉ VEŘEJNOSTI O MOŽNOSTECH LÉČBY BOLESTI
LOPOUROVÁ, Klára
V teoretické části bakalářské práce jsem se zabývala problematikou bolesti, její patofyziologií, sociální a psychologickou rovinou bolesti, hodnocením bolesti, křesťanskéhým hlediskem vnímání bolesti a léčbou bolesti od analgetické terapie po alternativní terapie. Dále zmiňuji pracoviště léčby bolesti, etiku léčby bolesti a problematiku bolesti v sociální oblasti včetně komunikace sociálního pracovníka s klientem trpícím bolestí. Praktická část bakalářské práce je zpracována pomocí kvantitativního výzkumu, použila jsem metodu dotazníku. Zmapovala jsem znalosti laické veřejnosti o možnostech léčby bolesti a používání metod tišících bolest laickou veřejností.
|
host ::
RSS.